Proč tu dlouho nic nepřibylo

by 16.2.17 10 komentářů
Poslední článek je ze začátku semestru, bohužel toho minulého. Poprvé jsem si to uvědomila teprve tehdy, když mi byla položena otázka, proč jsem už dlouho nic nenapsala. A od té doby se čas od času zeptám sama sebe na to samé. A asi si to zaslouží alespoň maličké vysvětlení.


Příspěvek, který tu dosud visel jako "nejaktuálnější" je plný nadšení do nového semestru a spousty plánů. Bohužel ten podzim vůbec tak nadšený a napumpovaný nebyl. Hodně často jsem se cítila unavená, několikrát jsem ležela v posteli s nemocí (což u mě není moc běžný standard) a celkově byl ten semestr v mnoha ohledech stagnující.

Spousta těch plánů, které jsem načrtla, nevyšla. Horolezkyně se ze mě nestala a výletů bylo poskrovnu. Ani do jedné práce jsem moc nechodila a v té pro mě zprvu důležitější jsme nakonec skončila úplně. Do Vídně na jaro také nepojedu (což je asi na delší povídání, ale není to úplně celé moje vina).

Na druhou stranu bych nerada, aby to vyznělo, že ten semestr byl úplně hrozný a neproduktivní. Trávila jsem víc času s rodinou, povídala si víc s babičkou i mamkou. Nenastal žádný nepříjemný zvrat, což (po určitém období mé minulosti) beru jako velké plus. A taky jsem se naučila kódovat! Jo, z toho mám radost snad největší - už jsem dokázala postavit pár jednodušších webů - potykala jsem si s HTML a CSS, nesměle si podala ruku s flexboxem a Javascript a databáze si zatím držím v uctivé vzdálenosti od těla. Taky jsem si napsala jazykový test na Erasmus, takže ten semestr v zahraničí snad příští rok bude. 


Jak už jsem naznačila, trošku mi zkomplikovalo život zdraví, před zkouškou z ústavního práva se dostavily takové problémy, které mi skoro znemožnily na tu zkoušku jít. Celkově se to hrozně táhlo. Byla jsem donucená jít i na neurologii kvůli bolestem hlavy - což bylo úplně zbytečné a zbytečně nepříjemné. Teď po skoro měsíci volna ale myslím vím, čím to bylo - jednoduše řečeno jsem měla málo ovoce, moc nekvalitní pizzy a chlebových krekrů, málo pobytu venku a prakticky zlikvidovaný jakýkoli pravidelný denní režim.

Všechno, co jsem výše jmenovala, pak způsobilo, že jsem měla (oprávněný) pocit, že v mém životě není nic, co by bylo nějakým způsobem zajímavé/inspirativní/vyprávěníhodné. Když k tomu připočtu i permanentní nedostatek času a takový ten neklid, který je v průběhu semestru, výsledkem nemohlo být nic jiného, že tu bylo nějakou dobu pusto a prázdno.

Nebudu slibovat žádné velké množství článků - jen chci napsat, že je mi LÍP. Snažila jsem se dát trošku do kupy, tak snad to vydrží. A momentálně pracuji na tom, aby v tom semestru příštím alespoň nějaké věci zajímavé/inspirativní/vyprávěníhodné byly :-).

Mějte se krásně a odpusťte mi tenhle trošku smutný výlev, jen mi přišlo, že by tu měl být.

Magdaléna D.

Autorka

Magdaléna. Studentka. Věčně pendlující v autobuse napříč Českou republikou. Z velké části realistka a pragmatik, občas ale naivka a snílek. Mající ráda krásné věci, divné lidi a hektické dny, které však čas od času protnou lenivá rána a nicnedělání.

10 komentářů:

  1. Mrzí mě, že tvé plány nevyšly, ale to nevadí, budou další a třeba některé z nich vyjdou. Stejně bývá často nakonec nejlepším zážitkem a zkušeností to, co si vůbec neplánujeme.

    Sleduji tvůj instagram a připadá mi to tak pěkně dobrodružné. Ale být člověkem holt obnáší mnohem víc.

    Měj se krásně a hodně štěstí.. se vším! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji Vlasti. O těch neplánovaných zážitcích máš naprostou pravdu.

      Vymazat
  2. Opravdu doufám, že se vše zlepší :) myslím, že to dlouhé období zimy, temna, všecho pochmurného, skolilo snad každého více či méně... Teď, když už je den delší a sluníčko krásně svítí se snad zlepší nálada i zdraví :) Moc bych ti to přála! <3

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Elí, děkuji. Ta zima na tom udělala hodně. Ale přesně jak píšeš, teď už nás čeká jen jaro :-)

      Vymazat
  3. No zaplať pánbů, že ti je líp ;) Inspirativní je i to, co se ti stalo se zdravím ;)

    OdpovědětVymazat
  4. Článek jsem četla ještě v tramvaji, hned jam mi ťuknul v Bloglovinu. Až teď, když jsem se šla podívat, jestli je tu pořád tak pusto, mi došlo, že jsem ho ještě neokomentovala.
    Takže. Hned v prváku na UHK jsem řešila skoro to samé. Bylo mi pořád špatně a tak, a bylo to fakt na nic, protože jsem kvůli tomu nestíhala zkoušky a tak... vyšetřili mě na úplně všechno a nic mi nenašli, tak mi řekli, že je to psychosomatický a nějak se podvědomě stresuju. To bylo přesně to období, kdy jsem začala pít meduňku a třezalku a docela dost mi to pomohlo, protože jsem pak byla celkově nějak zdravější a i před zkouškama víc v klidu. Tak měli asi pravdu. Takže, to doporučuju.

    Jinak si myslím, že vyšlo to podstatnější, tvorba webu nejvíc, pořád čekám v Praze na ten dlouhodobej kurz a furt nic... :/ Ale to přijde snad časem... :) Na vejletění taky čas nebyl a taky jsem z toho přešlá, ale blíží s eléto, sluníčko nás povzbudí a času bude konečně víc. :)

    Tak ať je to jen lepší a napiš zase článek! Co je novýho a tak... :)

    OdpovědětVymazat
  5. Věřím, že je lip a mas se u bratrů Germánů sqěle!!

    OdpovědětVymazat
  6. Tak... koukám na IG a říkám si, že bys o tom tvém "výletu" za hranice mohla sepsat článek a oživit tohle místo, ne?
    Taky jsem teď přeběhlík z blogu.cz a potřebuju spikleneckou duši, která odešla a nezabalila to.. :D Tak to tu trochu rozhýbej prosííím. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Teedo, to byl přesně můj plán, psát o výletu za hranice - ale časově to nezvládám - jedna vejška, teď druhá vejška, energie věnovaná tomu, abych si našla německé kamarády... Jsem pak ráda, když mám denně hodinku času na pokec s Češkou ze 3. patra a na kafe se spolubydlama :-)
      .
      Tvůj blog je ale úplně nádherný - občas určitě půjdu pročíst :-)

      Vymazat