Středočeška v Brně aneb má jazyková pozorování

by 13.3.16 13 komentářů
Už jsem půl roku v Brně, začal mi nový semestr a s ním znovu i spousta času. Času pro objevování, smích, výlety a vaření. V rámci objevování se občas setkám s různými zajímavými slovy svých kamarádů, někdy docela vtipnými. Zkoumání nářečí a odlišností mě začalo bavit, a tak mě napadlo sepsat své první postřehy ohledně rozdílů od toho, co jsem až doposud byla zvyklá slýchat.



Narodila jsem se v místě, které není nic moc významné, nářečím a stylem mluvy už vůbec ne. Vždycky jsem si myslela, že se u nás mluví "normálně", spisovně a tak, jak se má. Oblast, kde se prolíná vliv Prahy, jižních a západních Čech, mi zkrátka nikdy nepřišla hodná jakékoli dialektické analýzy. No, a pak jsem odešla na vysokou do Brna...

Abych se přiznala, těšila jsem se, že si s moravským nářečím užiju spoustu zábavy, že začnu rozeznávat odkud kdo pochází jen na základě toho, jak mluví. Bohužel skutečnost tak výrazná nebyla a není. Ne tak, jak jsem si představovala. Bydlím s holčinou z východních Čech a rozumíme si výborně - ať už lidsky či gramaticky, mluvíme prakticky stejně. Ve škole pak poznávám lidi téměř odevšaď, ale během pár týdnu a měsíců jsem byla zklamaná, nic výrazného jsem v jejich stylu vyjadřování neshledávala.

Pak se mi ale stalo, že jsem s různými lidmi strávila několik hodin v kuse a situace se změnila. Začala jsem si připadat jako nevychovanej buran. Na tom, že se na Moravě mluví spisovně, zkrátka něco je. Největší koncentraci spisovnosti jsem zaznamenala u Ostraváků a spol. Největší "buranství" naopak v okolí Prahy (Magdaléna "Pražačka", no jo).

Po půl roce v Brně jsem zjistila pár problémových slov, které nyní předkládám. Předem upozorňuji, že se jedná o poměrně krátkodobé postřehy, nepříliš odborně podložené, které mají za cíl spíše pobavit a zaujmout, než poučit.


DÝL - Slovo v mém rodném kraji naprosto běžné, na Moravě a ve Slezsku ovšem prakticky nepoužívané. Tam existuje prostě a pouze "déle" či "později". Byla jsem navíc poučena, že věta "Trvalo to dýl" je o dost přijatelnější než "Přijdu dýl". No není to zajímavé?

CHCOU - První slovo, se kterým jsem se v Brně setkala a ze kterého jsem měla bžundu. Věty jako "Přijedu v nedělu" a "Su z Brna" jsem tak nějak očekávala. Ale že "já chcu" a "oni chcou" namísto toho, aby chtěli, to bylo pro mě překvapením.

DĚCKA - To slovo znám, nicméně jsem se doma nesetkala s nikým, kdo by ho použil v souvislosti s někým starším dejme tomu 10 let, nedej bože se svými vrstevníky. Když ale někomu v Brně řeknu, že u nás na kamarády opravdu nevoláme "Děcka, podívejte...", tak mi nevěří.

NASTEVŘÍT - Až donedávna jsem byla přesvědčená, že toto slovo je celorepublikově známé, nebo alespoň Středočechům známé. Spletla jsem se. Jeho význam dokázali identifikovat pouze moji kamarádi od Klatov a Plzně. To, že ho doma používáme si vysvětluji tedy tím, že polovina rodiny z jihozápadních Čech pochází.

VYCIBULIT SE - Mám kamarádku z Vysočiny a domluva je bez problémů. Až na moji výraznou nespisovnost mluvíme prakticky stejně. Když jsem jí ale vysvětlovala, co se vycibulilo z jednoho politologického jevu, byla, jak sama říká, v pasti. Tohle slovo bylo neznámé i pro ty, kterým jsou mé obraty jasné. Kamarád ze Šumperka mi později vysvětlil, že u nich to znamená "vyklubilo se".

ODKUD - Odkud je spisovná verze mnoha nespisovných modifikovaných verzí. U nás doma se říká "vodkud" případně i "vodkaď". V Brně jsem se ovšem větu "Vodkaď seš?" velmi rychle přeučila. Naopak jsem se naučila rozumět výrazům jako "Z kama jsi?" a "Od kama jdeš?"

UMIJOU - Ano, s měkkým I. Když nám kamarádka od Olomouce řekla, že u nich "na dědině chodijou do lesa", jen jsme se tomu pousmáli. Když mi ovšem kamarád ze Šumperka vysvětloval, že jeho spolužáci stěží "umijou anglicky", neodpustila jsem si rýpnout, že umyjou leda tak auto :-)

OTEC - Obvykle se mu doma říká "táto" nebo "tati". Kamarádka z Přerova ovšem dávala dárek "tatu" a obecně mluvila o "tatovi" vždy krátce. Spolubydlící svého otce oslovuje "papí". Když ovšem přijedeme za strejdou do Plzně, mluví o svém "tatím".

RODINNÍ PŘÍSLUŠNÍCI - Rodina je obecně zajímavým tématem. V Plzni se mě nikdy neopomenou zeptat, jak se má "mami" a jak se má "babi". Slovo babička jsem z úst Plzeňáka nikdy neslyšela. Jednu známou, tuším z Třebíče, jsem ale například slyšela říct větu "Jdu za strejdem". A je toho určitě víc.

PŘÍKOP / PANGEJT / PŘÍKOPA / ŠKARPA / ... - Na tohle téma jsme vedli dlouhé rozhovory s poměrně nejasnými závěry.

VAŘEČKA A NABĚRAČKA vs. MĚCHAČKA, SBĚRAČKA, ŽBĚRAČKA a ŠUFÁNEK - Kdo by to byl řekl, že kuchyňské náčiní dokáže být tak problematické.


Už raději končím, toto je jen takový nástřel toho, co mě v první chvíli napadlo a s čím jsem se setkala. Samozřejmě je spoustu dalších slov či dokonce stylů vyjadřování, které se v různých oblastech a rodinách používají. (Copa to tu jéé, Kampa tuten kluk de, Děcka chcou v nedělu zemiaky, Vo vejkendu jedeme na vejlet, Náš tatí pocházel z Chanouc, ...). Velmi se liší i pády (Někde se peče dort, jinde dorta, někde se vjíždí do příkopu, jinde do příkopy, ...) Pro mě je to stále velké a vcelku pomalé objevování, ale užívám si to velmi. Momentálně jsem ve fázi, kdy v Brně stále mluvím jako buran, ovšem doma se nacházím na houpačce spisovnosti a nespisovnosti. Přesto mě to baví.

Budu ráda, když mi prozradíte, jaká slova používáte doma vy. A pokud vás napadají nějaká jiná, určitě se mi s nimi podělte. Momentálně pracuju na seznamu slov, kterými budu své kamarády "testovat", a tak mě inspirace potěší.

Magdaléna D.

Autorka

Magdaléna. Studentka. Věčně pendlující v autobuse napříč Českou republikou. Z velké části realistka a pragmatik, občas ale naivka a snílek. Mající ráda krásné věci, divné lidi a hektické dny, které však čas od času protnou lenivá rána a nicnedělání.

13 komentářů:

  1. A co znamená to nastevřít? :D Jinak mě se nikdy nezdálo, že by jsme tady na jihu mluvili nějak extra spisovně, i když v porovnání s jinými kraji to možné je. Každopádně z pojmu "přijdu dýl" mám husinu. Vždycky později/pozdějc. :p

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nastevřít? Něco jako maličko pootevřít. U nás se to používá ve smyslu "Nastevři okno" "Nech nastevříno" :-)
      .
      No, na jihu máte to vaše "pozdějc" :D a "Budějčák" a "jedu do Chanouc" (namísto do Chanovic :D ), ne?

      Vymazat
  2. Mně strašně pobavilo a zároveň mi tak nějak trhalo uši, když nám v Německu tlumočila Plzeňačka a pořád říkala třeba "tuten pán". :D Jsem z oblasti, kde jediným nářečím je obecná čeština (jasně, daly by se najít perličky toho, jak někdo špatně skloňuje slova, ale to pak nejsou nářečí, že jo) a mluvím nespisovně docela dost. Spisovně vlastně jen píšu, mluvená forma mi bez těch ej a ý a jiných vo a jiných předpon/koncovek nejde. :)

    Mimochodem, tak mě napadlo - jaké to je na koleji? Vyplatí se to? Jak je to tam třeba s klidem o zkouškovém? :D (nedávno jsem uvažovala o Jihočeské univerzitě)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-) Já taky byla přesvědčená o obecné češtině, ale ono se to nezdá! :-)
      .
      Na koleji je fajn, ale cenově se to hodně liší. Ta moje se finančně určitě nevyplatí, ale mám to do školy 5 minut pěšky, je to tu krásný a je tu klid. Obecně platí, že tam, kde je nějaká kontrola (kolejbába a spol), klid vesměs je. Přesto kvůli ceně ale sleduju nabídky bytů. Ale třeba v Plzni, na zemědělce v Praze, tam jsem přesvědčená, že je kolej top volba. Na JČU jsem ohledně kolejí neslyšela moc pozitivních ohlasů. Ale záleží no, kdyby tě to zajímalo víc, mám dost lidí, kteří tam tím prošli/neprošli na zeptání. O čem uvažuješ? :-)

      Vymazat
  3. No, je pravda, že my Plzeňáci máme trochu specifický slovníček :-)
    Dovolila bych si malou opravu: NASTEVŘÍT není, alespoň dle mých zkušeností, "pomalu" otevřít, ale "trochu" - třeba taková ventilačka je vlastně nastevřené okno, škvíra ve dveřích jsou nastevřené dveře.
    Nicméně "VYCIBULIT SE" je báječný obrat - ten bych ráda infiltrovala k nám do Západnních Čech, bohužel se bojím, že mi to tak úplně nepůjde z pusy... :-( ;-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ano, je to přesně tak - maličko pootevřít :-)
      .
      Vycibulit se se mi taky líbí :-) překvapilo mě, že to není tak rozšířené.

      Vymazat
  4. Já tu "tuten" a "tuto" od někoho kdysi chytla a už jsem se toho nezbavila. Po delší době ve společnosti Moraváků mluvím tak, že mne považují taky za Moravačku. Dýl používám stále, ale jediný, kdo na to měl kecy, je paradoxně z Prahy a od nás. :D
    A teď jsem víkend pracovala se Slovenkou. Také se to podepsalo.
    Také ti přijde, že na nás, Čechy, se ta moravské spisovnost nebo slovenština přenáší rychleji, než na ně naše příšernosti? :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nevím, myslím, že se na mě nic rychleji nepřenáší. Jsem tomu docela imunní. :D Ale asi to záleží na koncentraci. Bydlet se Slovenkou, lidmi odd Ostravy či z jižní Moravy, asi to taky pocítim jinak :-)

      Vymazat
  5. Tohle mi hrozně připomíná, když jsem kdysi dávno byla na olympiádě v ČJ. Tam se mě chytl jeden Moravák a začal mě učit jejich nářečí. A tak obecně se tam mluvilo v nářečích o nářečích. Škoda že já bydlím v Liberci, a tady se žádným nářečím nemluví. I když, u nás v Krkonoších se občas objevujou ještě nějaké nářečné znaky. Třeba místo "tátovi" (dativ singuláru) řeknou "tátoj". :D Je to šílený.
    Jinak když někdo řekne, že přijde dýl, trhá mi to uši. Au! :D
    Jo a taky jsem zjistila, že někde se říká "vejde se to tam" a jinde "bude se to tam vejít" - tedy že u slovesa vejít se kolísá v nářečích vid, což je dost zajímavé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já si taky myslela, že u nás není nářečí. Ale myslím, že všude alespoň něco malého zvláštního je :-)
      Jinak ohledně "bude se to tam vejít" - to slyším poprvé. :-) Budu na to dávat pozor.

      Vymazat
  6. Dýl a nastevřít jsem vždycky používala, stejně jako tůten, apod. :) Několik let žití v Praze mě spousty slovíček odnaučilo.. tak si ani nejsem vědomá, co mi zůstalo. Vím, že bývalý se vždycky smál, když jsem říkala, že jdu - k doktoru (a ne k doktorovi). Taky se smál tomu, že říkám např. Petrovo mámam, Petrovo táta, Petrovo pes... a ne Petrova, Petrův :D Ale člověk hodně oposlouchá a zvykne si mluvit podle druhých. Mám za přítele Slováka a občas mi přijde, že mluvím jak tatar - občas použiju nějaký slovenský slovíčko nebo slovíčko co si myslím, že je slovenský a přitom nic neznamená :D :D Mimochodem toho vejít jsem si taky všímala. Dřív jsem si myslela, že jediná možná verze je - vejde se to tam.. a pak jsem zjistila, jak moc lidí říká - bude se to tam vejít.. fakt nechápu :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Jé, my asi pocházíme z podobnýho kraje. Říkám úplně to samé a stejně. A koukám, že ohledně slovesa "vejít se" si budu muset udělat další průzkum. ;)

      Vymazat
  7. :D tak tenhle článek opravdu pobavil ;) já jsem z východních čech, takže bych asi taky měla docela problém, protože naše protetické "v" a koncovka "ej", už jsou skoro legendární :D Bratránek dlouhodobě žije v Brně, takže některé výrazy jsem už pochytila , ale právě třeba výrazy typu "chcou" a "su"... tak mi vyloženě lezou na nervy. Nějak mi prostě drásají uši :D ale to je kouzlo češtiny... má kupu možností a variant :D

    OdpovědětVymazat