Pražský Žižkov: za humna s rozhledem

by 26.2.16 9 komentářů
Občas se nám s Jirkou stane, že jeden z nás nutně potřebuje jet na výlet. Důvody mohou být jak objektivní ("Ten chlap na druhym konci republiky prodává koberečky do Volva") i subjektivní ("Chtěla bych ti ukázat, co znám v Praze"). A když se tahle nutkavá potřeba výletění objeví u obou ve stejný den, je samozřejmě nezbytně nutné vyjet někam hned. Bez odkladu. I kdyby to mělo být jen kousek za humna.


Prozaicky řečeno jsme se o nedávném víkendu vydali do Prahy. To, že jsme strávili většinu času na Žižkově víceméně vyplynulo, prvotní plán to nebyl. Bloumali jsme ulicemi, objevovali zapadlé a neznámé kostely; žižkovská televizní věž byla na dohled, a tak jsme se začali ubírat směrem k ní. Snažila jsem se odhadnout, v jakém bytě bydlí Bára Šťastná a v jakém moji spolužáci z gymplu. 

Televizní věž jsem strašně dlouho zkoumala zvenku, protože ač to nemám do Prahy daleko, přímo u věže jsem nikdy nebyla. Navíc máme s Jirkou oba slabost pro všemožné rozhledny a vyhlídky a tahle patřila k těm nejznámějším a nejpůsobivějším, jaké jsme dosud navštívili. A tak se nakonec stalo, že mírný žal nad výší vstupného byl zapomenut dole na recepci a my výtahem stoupali do 4. patra na vyhlídku. 

Vyhlídka byla naprosto parádní! Obvykle neumím takové ty holčičí afekty, ale v tomhle případě se mi opravdu zatajil dech. Čekala jsem, že výhled nebude špatný, ale že uvidím tak krásně celou Prahu, to mě ani ve snu nenapadlo. Objevila jsem prostě takovou malou Ameriku (ano, já vím, Malá Amerika je v Brně). 

Vyhlížet je možné ze 3 částí, díky čemuž máte celou prahu kolem dokola jako na dlani. Když jsem shlížela dolů na známá místa a památky, uvědomila jsem si, jak malinkou část našeho hlavního města znám a mám prochozenou. Petřín, Divadlo, Muzeum, žižkovské ulice, Pražský hrad, ... to byl jen zlomek toho, co jsem z věže viděla.




PRAKTICKÉ INFO:
Pokud jste na žižkovské televizní věži dosud nikdy nebyli a právě jsem vás přesvědčila, že bez její návštěvy nemůžete žít, pak vězte, že:
  • vstupné je poměrně vysoké, i se studentkou či jinou slevou
    (dospělý 200 Kč, student 150 Kč)
  • vyhlídka se nachází ve 4. patře ve výšce 93 metrů
  • ve spojovací chodbičce se promítá dokument o stavbě věže, což působí trochu děsivě, když si uvědomíte, že to, co tahali jeřábem nahoru, je prostor, kde se nacházíte)
  • zároveň je v chodbě i občerstvení za velmi lidové ceny
    (Latté kolem 50,-, dortíky v rozmezí 15,- až 35,-)
  • ve 3. patře se nachází restaurace Oblaca, kde už ceny tak lidové nejsou
  • ta vyhlídka ze 4. patra za návštěvu vážně stojí :-)


Nemyslete si ale, že jsme celý den strávili jen na věži (no, skoro :-)) Prošli jsme Prahou místa známá i neznámá, ale Žižkov nás rozhodně zaujal nejvíc. Narazili jsme na zajímavý kostel s ještě zajímavějšími hodinami či na Žižkovské divadlo Járy Cimrmana. Bylo to jako na houpačce, nahoru a dolů, do kopce a z kopce.



V čase, kdy bych už jinak měla oběd dávno za sebou, jsme konečně zapadli do mého oblíbeného Spirit baru, kde jsem dostala to nejvíc nedobré víno svého života. :-) Někdy kolem třetí hodiny začalo pršet, takže nám začínalo být jasné, že pokud nepřestane, náš výlet se bude chýlit ke konci.

Zaběhli jsme tedy ještě na Vítkov pozdravit Žižku a jeho koně (a prozkoumat, zda má něco společného s koněm tzv. Jošta v Brně - no nemá) a vydali se směrem k domovu. Výhoda deště byla nesporná, měli jsme celý Vítkov prakticky jen pro sebe.


Pokud jste Prahy znalejší, můžete mi poradit, jaká známá i neznámá místa stojí za návštěvu. V plánu je momentálně pražská vodárna a čistička, což, chápu, není úplně typický výletní cíl. A za pár týdnů možná dojde i k noční tour Žižkovem, ale o tom radši nemluvit. :-) 

Magdaléna D.

Autorka

Magdaléna. Studentka. Věčně pendlující v autobuse napříč Českou republikou. Z velké části realistka a pragmatik, občas ale naivka a snílek. Mající ráda krásné věci, divné lidi a hektické dny, které však čas od času protnou lenivá rána a nicnedělání.

9 komentářů:

  1. Na Žižkově jsem byla snad jen dvakrát a to ani nebyl výlet, ale spíš průchod. Stydím se, že Prahu vůbec neznám, netrefila bych ani ze Staromáku na Václavák (a to nepřeháním, už třikrát jsem se ztratila.) Ale výhledy fakt miluju. Možná to je jeden z mála důvodů, proč mám ráda hory. A proč stojí za to jít/jet do kopce/schodů. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já taky Prahu příliš neznala, a to ani přesto, že jsme tam s mamkou poměrně často jezdily a velkou část prozkoumávaly pěšky. Stačilo pak ale projít místa párkrát sama a hned se mi to vrylo do paměti :-) Taky mi funguje kouknout se třeba předem do mapy (to aplikuju teda hlavně v Brně :-))

      Vymazat
  2. Sluší!:)

    Na Žižkově nejde minout hospoda U vystřelenýho oka :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Na Žižkově je těch hospod milion. Ale budu si to pamatovat. Něco mi říká, že tvoje chutě by Jirka mohl ocenit (a kdyby měli koprovku či jinou srdcovku, asi bych nezaváhala ani já :-))

      Vymazat
  3. Žižkov, bůůů, noční Žižkov, fňuk, chci tam zpět! :D
    *emoce, vzpomínky, jděte-do-háje-jdu-fňukat-nad-fotakama nálada*
    Já se moc ráda courám po Praze pěšky. :D Žižkov mám krapítek z ruky, ale když se sem tam ocitnu na Florenci, nejlíp v noci, a vidím vlaky mizející pod Vítkovem a vysílač a odhaduju mezi střechami Ta místa... :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Krapítek? :-)
      Od noci na Žižkově si toho sama dost slibuju :-) Tak na nás mysli.
      I zafňukání si je občas třeba.

      Vymazat
  4. Třeba jednou budu moct Prahu taky prozkoumat. Párkrát jsem tam byla, ale dohromady jsem toho z ní moc neviděla, i když centrum je moc krásné. A na tu televizní věž jednou taky musím! :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Však ono to přijde samo. Já jsem teď v Praze téměř 2x týdně a to bydlím 70 km a studuju cca 200 km odtamtud ;-) A na televizní věž rozhodně nezapomeň. :-)

      Vymazat
  5. No vida, já mám kousek od věže školu, ale nikdy jsem na ní nebyla. Věřím, že pohled na Prahu odtamtud musí být parádní! :)

    Michaelatravels

    OdpovědětVymazat